Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Diferenciace populací u ochrofytních řas
Mensová, Anna ; Jurdíková, Katarína (vedoucí práce) ; Kulichová, Jana (oponent)
Shrnutí Předkládaná bakalářská práce se zabývá diferenciací populací u ochrofytních řas (fotosyntetická Stramenopiles). Přírodní populace se mohou lišit v mnoha aspektech a jejich odlišení může zasahovat do několika rovin. Ekofyziologické a morfologické rozdíly jsou často způsobeny fenotypovou plasticitou, která je flexibilní odpovědí na podmínky prostředí. Při dlouhodobé izolaci populací může dojít k omezení genového toku mezi nimi a následné genetické diferenciaci. Vznik genetické diferenciace může být způsoben adaptací na lokální podmínky prostředí a náhodnými evolučními událostmi jako je efekt zakladatele a genetický drift. Studium populací vede k odhalení faktorů, které diferenciaci ovlivňují, a zároveň napomáhá pochopení mechanismů speciace. Práce shrnuje současné poznatky o jednotlivých typech variability pro třídy ochrofytních řas, u kterých byla diferenciace na různých úrovních studována.
Pohlavní rozmnožování ochrofytních řas
Procházková, Kateřina ; Eliáš, Marek (vedoucí práce) ; Kulichová, Jana (oponent)
Pohlavní rozmnožování je jedním ze specifických znaků eukaryot. Téměř veškeré znalosti, které o pohlavním procesu máme, vycházejí ze studií provedených na živočiších a rostlinách. Ve skutečnosti však víme jen nepatrný zlomek toho, co by nám o distribuci a dalších aspektech pohlavního procesu mohly prozradit protistní organismy. U naprosté většiny z nich nich chybí jakékoliv důkazy o tom, že k pohlavnímu procesu skutečně dochází. Není však vyloučeno, že domnělá asexualita protist je pouze lidským artefaktem. Také u většiny ochrofytních řas, kterým je věnována značná část této bakalářské práce, pohlavní proces neznáme. Pozorován byl pouze u jedinců, kteří náleží do šesti z šestnácti doposud popsaných tříd skupiny Ochrophyta. V některých případech byl zjištěn také environmentální faktor, který stimuluje tvorbu pohlavních buněk. Postupné vyjasňování fylogeneze, které můžeme očekávat v následujících let spolu se znalostí biologie ochrofytních řas nám může poskytnout informace o případné sexualitě této skupiny.
Diferenciace populací u ochrofytních řas
Mensová, Anna ; Jurdíková, Katarína (vedoucí práce) ; Kulichová, Jana (oponent)
Shrnutí Předkládaná bakalářská práce se zabývá diferenciací populací u ochrofytních řas (fotosyntetická Stramenopiles). Přírodní populace se mohou lišit v mnoha aspektech a jejich odlišení může zasahovat do několika rovin. Ekofyziologické a morfologické rozdíly jsou často způsobeny fenotypovou plasticitou, která je flexibilní odpovědí na podmínky prostředí. Při dlouhodobé izolaci populací může dojít k omezení genového toku mezi nimi a následné genetické diferenciaci. Vznik genetické diferenciace může být způsoben adaptací na lokální podmínky prostředí a náhodnými evolučními událostmi jako je efekt zakladatele a genetický drift. Studium populací vede k odhalení faktorů, které diferenciaci ovlivňují, a zároveň napomáhá pochopení mechanismů speciace. Práce shrnuje současné poznatky o jednotlivých typech variability pro třídy ochrofytních řas, u kterých byla diferenciace na různých úrovních studována.
Pohlavní rozmnožování ochrofytních řas
Procházková, Kateřina ; Eliáš, Marek (vedoucí práce) ; Kulichová, Jana (oponent)
Pohlavní rozmnožování je jedním ze specifických znaků eukaryot. Téměř veškeré znalosti, které o pohlavním procesu máme, vycházejí ze studií provedených na živočiších a rostlinách. Ve skutečnosti však víme jen nepatrný zlomek toho, co by nám o distribuci a dalších aspektech pohlavního procesu mohly prozradit protistní organismy. U naprosté většiny z nich nich chybí jakékoliv důkazy o tom, že k pohlavnímu procesu skutečně dochází. Není však vyloučeno, že domnělá asexualita protist je pouze lidským artefaktem. Také u většiny ochrofytních řas, kterým je věnována značná část této bakalářské práce, pohlavní proces neznáme. Pozorován byl pouze u jedinců, kteří náleží do šesti z šestnácti doposud popsaných tříd skupiny Ochrophyta. V některých případech byl zjištěn také environmentální faktor, který stimuluje tvorbu pohlavních buněk. Postupné vyjasňování fylogeneze, které můžeme očekávat v následujících let spolu se znalostí biologie ochrofytních řas nám může poskytnout informace o případné sexualitě této skupiny.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.